Schleiz 10.7. 2010
Začalo to úplně nevinným telefonátem. Čekal jsem, až mi přijdou objednané součástky a těch se také hovor týkal. Mezi řečí jsem dostal informaci, že se v jednom německém městě koná sraz agro-veteránů, a jestli bych se chtěl zůčastnit jako divák. Neměl jsem žádné informace, co se tam všechno bude dít ale také jsem neměl na sobotu nic naplánováno, tak jsem souhlasil. Sraz byl v klubu brzo ráno, ale než se všichni sešly, a vyjely, tak uběhla skoro hodina. Jelo nás celkem osm, žádný exponát jsme s sebou nebraly, přecijenom, jak jsem se dozvěděl těsně před jízdou, město Schleiz je poněkud z ruky. Vyjeli jsme po sedmé hodině. Protože jsem neřídil, mohl jsem se kochat krajinou, pěknými domky u cesty a vzrostlím obilím, bylo vidět, že v německu prší víc, než u nás v Chebské kotlině. Přes lehké bloudění po špatně značených objížďkách jsme se blížily k cíly cesty. Dalo se to poznat podle traktorů, které jsme cestou míjely(1). Dokonce nám jeden traktorista poradil(2), a odvedl nás na místo konání. Dorazili jsme krátce po deváté hodině, nastěstí nebylo ještě moc teplo. Ještě před bránou areálu stála starší motorka(3,4). Po průchodu bránou jsme se samovolně rozdělily. První, co bylo k vidění, byly stánky s náhradnímy díly, hračkamy, čepicemy, nášivkamy a plaketamy. Vše bylo samozřejmě tematicky zaměřeno na staré zemědělské stroje. Na stáncích s náhradnímy díly mohl každý najít to, co potřeboval. Za patřičný obnos ovšem. My jsme si kupovaly jen to, co bychom scháněly jiným způsobem jen těžko. Po stáncích jsme šly k pomalu se sjíždějícím strojům. První, co nás zaujalo, byl vlek, který měl na sobě naloženy tři Fordsony(5,6), každý z nich měl jiný druh obutí. V řadě za nimy se nacházely Bělorusy(7), my jsme šly však dál po obvodu. Tam na nás čekaly opět fordsony (8), tentokrát starší bílé a šedé barvy. Vzápětí poblíž nás zaparkoval Hanomag RD36(9-16). Vypadal, jako kdyby ho právě vytáhly z rybníka, ale chod motoru byl klidný. Jediná nově udělaná věc na něm byla značka, která pravděpodobně byla protekční, stálo na ní RD36, což je typové označení traktoru. Po odjezdu Hanomagu jsme si doprohlídli zbylé fordsony(17-21,23), ještě bylo brzo, tak mezi jednotlivými stroji byly mezery(21). Naproti fordsonům stály dva hanomagy - tahače SS100(22,24,25). Kousek od nich se nacházely dva hodně staré Lanz Bulldogy (25-27), byly to v podstatě ještě stabilní motory postavené na podvozku. Následovala pak stále se doplňující řada staré techniky, z níž budu jmenovat jen ty zajímavější. Co mě zaujalo nejdřív, byl pásový Lanz Bulldog(35,37), vedle něj na podvozku stojící demper(39) a těžký tahač Hanomag(42-47). Kousek od něj se nacházelo zajímavé zákoutí. Nacházelo se na něm několik stabilních motorů a k nim připojených zařízení(52-56) a také jeden z trktůrků byl použit jako stacionární motor a to k pohonu vazače na povřísla(58-60). Hned vedle stála skupinka prvních Hanomagů(57, 61-68). Cestou dál jsme potkaly Normag(71,72), trošku jiný model, něz máme v klubu ale potěśilo nás, źe jsme se barevně trefily. Následovala záplava traktorů nejrůznějśích velikostí, stáří a značek. Nás, jako traktorklub zaujaly dva pluhy(84-86 a 104-108), protože v klubu jeden takový máme, ale nikdo si neví rady, jak ho zapřáhnout za traktor, případně, jestli nám něco nechybí. Zajímavé startování měl jeden traktůrek pomocí motorku původně z domácí vodárny(96, 98-101). V záplavě traktorů jsem našly i starého známého, kterému klub pomáhal s renovací Zetoru 50 Super(125,126), máme ho i na obrázku v rubrice Naše stroje. K vidění byl i stabilní motorek Deutz(133, 134) trošku silnější,model, než máme my. Další raritou byl traktor Herman Lanz(146-149). Kousek dál byl viniční dvousedadlový traktůrek Porshe(166-168) a francouská(174,176) a polská(177,178) obdoba Lanz Bulldoga. Zvědavost nás zavedla až k zázemí, kde vystavující měly svoje přívěsy a přístřešky. Mnozí si s sebou přivezli i gril, nebo soudek piva a s ostatníma se dělili o své zkušennosti, nebo si jentak povídali o všem možném. I zde bylo co k vidění. Například skupinka Lanzů – tahačů(192-194). Někteří z "táborníků" přijely v přívěsu, který se dal nazvat domem na kolech(196). Bylo zde i zastoupení z anglie konkrétně traktorem David Brown(199). Mě osobně zaujal západní nosič nářadí Hanomag R24(200-212) d původním dvouválcovým dvoutaktním dieslovým motorem přepolňovaným rootsovo dmychadlem. Měl dokonce závěs na nářadí mezi koly. I pohon na dřevoplyn byl zde k vidění a to na traktoru Lanz Bulldog(213). Jeden ryze východní neforemný traktor Aktivist měl v závěsu zajímavou věc, a to cirkulárku(227, 228). dalśí pěkný pŕíklad ulechčení práce. Opodál stála mlátička Lanz s lisem(235, 236). Nás na ní zaujalo důmyslené zařízení na nadsavání pytlů na záda. Řady traktorů se neustále doplňovaly, proto jsme je opakovaně procházely, a proto také se některé stroje na fotografiích opakují, což vám umožní si je prohlédnout i z jiných úhlů. Fotografie jsou seřazeny chronologicky, tedy tak, jak jsem je nafotil. Přibližné v půl druhé už jsme byli unavení a ubiti sluníčkem. Rozhodli jsme se k návratu. Cestu zpět jsme si zkrátili povídáním o dojmech z akce a nově nabytými zkušennostmi a prodloužili opět špatné značenými objížďkamy. Akci jsme zakončili v dílně traktorklubu, kde jsme ji zhodnotily jako podařenou. Po té jsme odešly zpět ke svým rodinám a povinnostem.
fotky z této akce ZDE a ZDE